Práce přesčas či 12 hodinové směny

Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů a nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Ve výjimečných případech a z vážných provozních důvodů může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit práci přesčas i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami popřípadě i na dny pracovního klidu.

Ve dnech pracovního klidu nemůže zaměstnavatel zaměstnanci nařídit práci přesčas vždy, charakter práce musí vždy splňovat zákonem stanovené kritéria. Lze to například v situacích nutnosti naléhavých oprav, výjimečných inventurních prací, absence spolupracovníka v nepřetržitých provozech, práce v dopravě či u krmení a ošetřování zvířat.

Vysvětlení pojmů:

Nepřetržitý odpočinek – zaměstnanec musí mít mezi jednou a druhou směnou volných minimálně 11 hodin, zaměstnavatel může tuto dobu zkrátit až na 8 hodin s tím, že příští doba odpočinku mu bude o zkrácené hodiny prodloužena

Dny pracovního klidu – jsou státní svátky a povinné nepřetržité volno pro zaměstnance v délce alespoň 35 hodin v průběhu jednoho týdne

Příklad:

V budově zaměstnavatele dojde k výpadku proudu a elektrotechniky kvůli uhození blesku. Zaměstnanec na pozici elektrikáře má směnu od 8:00 do 16:30 (i s půlhodinovou přestávkou na oběd). Havárie se stane v 16:00. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby provedl neodkladné opravy a prodloužil svou směnu do 20 hodin.

Servírka má pracovní dobu od 15:00 do 22:30. Majitel restaurace se kvůli teplému večeru domnívá, že by se ještě mohli objevit nějací hosté, požaduje proto po zaměstnankyni, aby zůstala až do 1:00 v noci. Zaměstnankyně má právo na tento požadavek nepřistoupit.

Zaměstnanec může vykovávat práci přesčas i nad limity stanovené zákoníkem práce, ale musí s tím souhlasit v rámci dohody se zaměstnavatelem. I zde jsou sice stanoveny limity, které nesmí být překročeny, ale jsou podstatně vyšší než u nařízených prací přesčas. Výjimku i z těchto limitů mohou mít pouze práce ve zdravotnictví, v takovýchto situacích však musí již být vyrozuměn příslušný orgán inspekce práce.

Zákon zaměstnavateli nařizuje, aby zaměstnanci za práci přesčas zaplatil o 25 % více než je jeho hodinová sazba. Zaměstnanec tedy za práci přesčas dostane s příplatkem 125 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že místo příplatku poskytne zaměstnanci náhradní volno. V takovém případě zaměstnanci nárok na přípatek nevzniká. Toto volno musí však zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout do 3 kalendářních měsíců, jinak je povinen mu zaplatit příplatek.

Avšak pozor, zaměstnavatel si může již se zaměstnancem na začátku pracovního vztahu smluvně přesčasy dohodnout, tj. že je sjednána mzda již k přihlédnutím k případné práci přesčas. Musí být ovšem zároveň domluven rozsah přesčasové práce, která se zohlednila v rámci mzdy. V takovém případě zaměstnanci nenáleží ani příplatek ani náhradní volno. Sjednané přesčasy však musí být maximálně 150 hodin v kalendářním roce.

12 hodinová směna

Klasická zákonem stanovená pracovní doba bez přesčasů je 40 hodin týdně. Počty hodin se snižují například u horníků nebo u pracovníků ve výrobách s nepřetržitým provozem. Pracovní dobu by měl zaměstnavatel rozvrhnout do 5 pracovních dnů v týdnu, může tomu být i jinak, ale je nutno vždy dohlédnout, aby rozvrh pracovní doby neodporoval požadavkům zákoníku práce (např. nepřetržitému odpočinku nebo dnům pracovního klidu).

Délka jedné směny může být 12 hodin, tato hranice je však maximální. Jestliže nekalkulujeme s přesčasy, zaměstnanec nesmí mít stanovenou například 16 hodinovou směnu.

Zaměstnavatel musí mít dále vypracovaný rozvrh pracovní doby a seznámit s ním i s jeho změnami zaměstnance nejpozději 2 týdny před jeho realizací.

Příklad:

Servírka má stanovený pracovní rozvrh pondělí až pátek a po týdnech se jí střídají odpolední a dopolední směny. V daný týden má mít směny dopolední (8:00 – 16:30), zaměstnavatel jí však v pondělí oznámí, že ve čtvrtek a v pátek bude pracovat od 12:00 do 20:30. Zaměstnankyně má právo tuto pracovní dobu odmítnout. Pokud by jí to však zaměstnavatel oznámil o 14 dní dříve (například kvůli plánované dovolené jiné pracovnice), servírka by musela stanovenou dobu přijmout.

Doplňující informace

Povinné pracovní přestávky: Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách přestávku v délce min. 30 minut. Tato přestávka může být v pracovní době rozdělena na části, jedna její část však nesmí být kratší než 15 minut. Tato povinná přestávka se nezapočítává do pracovní doby a nesmí být umístěna na začátek nebo konec směny.

Případ konkrétního klienta

Dobrý den, přítel pracuje v kovářské firmě a v poslední době se stalo zvykem, že mu v průběhu týdne mění směny podle libosti. Pracuje 8 hodin denně ve třísměnném provozu, směny se dozvídá vždy až v pátek. Minulý týden měl tři dny noční, poté hned čtvrtý den odpolední a hned na to poslední den ranní směnu. Do práce dojíždí, takže mu cesta do práce a z práce zabere vždy minimálně hodinu každá. Myslím, že ho nedostatek spánku přímo ohrožuje na zdraví a na životě, vzhledem k tomu, že pracuje se žhavým kovem o hmotnosti až 80 kilo. On ale nemůže změny směn odmítnout, protože má strach z propuštění. Má nějakou možnost se bránit, aniž by ho vyhodili? Pokud by ho opravdu vyhodili, když by trval na svých právech, má možnost firmu žalovat?

Odpověď právníka:

Dobrý den,
zaměstnavatel Vašeho přítele je dle zákoníku práce povinen vypracovat písemný rozvrh týdenních směn a seznámit jej s ním Vašeho přítele nejpozději 2 týdny před začátkem tohoto období, pokud není Váš přítel se zaměstnavatelem dohodnut jinak. Mimo to je také zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
Dále musí být dodržena také doba odpočinku mezi směnami. Obecně platí, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Zaměstnavatel je dále povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin.
Tyto své práva může Váš přítel sdělit zaměstnavateli, který by měl okamžitě sjednat nápravu a dodržovat své povinnosti. V případě, že by zaměstnavatel tyto povinnosti nadále porušoval, je možné podat stížnost na inspekci práce.
V případě jakéhokoliv uplatnění těchto práv není samozřejmě zaměstnavatel oprávněn dát Vašemu příteli výpověď. Jestliže by došlo k neplatnému ukončení pracovního poměru, tak je možné se domáhat určení jeho neplatnosti a s tím související náhrady mzdy.