Minimální mzda

Minimální mzda je ta nejnižší možná mzda, kterou musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnavateli za práci. Minimální mzda má několik funkcí. Zaprvé se jedná o zajištění, aby zaměstnancovy příjmy neklesly pod určitou sociální hranici a aby byl občan motivovaný vyhledávat práci namísto přijímání sociálních dávek. Dále by uzákoněná minimální mzda měla zajišťovat rovné mzdové podmínky z konkurenčního hlediska. Ve většině států Evropské unie je výše minimální mzdy přibližně polovina mzdy průměrné nebo dvojnásobek životního minima. V ČR je momentální minimální mzda 9900 Kč, pro srovnání průměrná hrubá mzda se u nás pohybuje kolem 26 000 Kč a životní minimum dospělého bezdětného občana je 3410 Kč. Pozor, do výše minimální mzdy se nezahrnují peníze za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Vývoj minimální mzdy

Od roku 1991 vzrostla minimální mzda o více než sedm tisíc korun. V roce 1991 byla minimální mzda 2000 Kč, avšak je nutné si uvědomit, že průměrná mzda byla pouze 3792 Kč. Prudčeji nárůst zažila minimální mzda mezi lety 1998 a 2005, kdy se její hodnota více než zdvojnásobila, z 2650 Kč se postupně zvýšila až na 7185 Kč. Zvyšování probíhalo i nadále, avšak v mírnějším tempu. Během deseti let se její hodnota zvedla o něco přes dva tisíce na již zmíněných 9900 Kč. Pokud se na ni podíváme ještě z hlediska hodinové mzdy, v roce 1991 musel zaměstnanec dostat minimálně 10, 80 Kč, letos v roce 2016 se jedná o částku 58.70 Kč/hodina.

Změny minimální mzdy od 1. 1. 2016

Základní změnou u minimální mzdy v roce 2016 je její zvýšení z 9200 Kč na 9900 Kč. Nová hodnota minimální mzdy byla přijatá 15. srpna 2015 vládou ČR a stanovena nařízením č. 233/2015 Sb. S účinností od 1. ledna 2016 se zvýšila navíc nejen základní sazba minimální mzdy, ale i sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Ta pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, nyní činí 9 300 Kč za měsíc nebo 55,10 Kč za hodinu. Pro srovnání v roce 2015 činila pro zaměstnance s invalidním důchodem 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Její nárůst u zdravotně postižených je tedy markantnější než u klasické mzdy minimální.

Na co máte právo a jak postupovat, když minimální mzdu nedostáváte?

• Jestliže dojde k meziročnímu navýšení minimální mzdy a Vy pobíráte minimální mzdu, máte nárok v novém roce na doplatek do výše hodnoty nově stanovené minimální mzdy. Jestliže tedy v roce 2015 měl zaměstnanec ve smlouvě stanoveno 9200 Kč, od nového roku (2016), aniž by muselo dojít ke změně smlouvy, má automaticky nárok na 9900 Kč. Na druhou stranu zaměstnavatel je vždy povinen změnu skutečností uvedených ve mzdovém výměru zaměstnanci písemně oznámit a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel by Vás měl o navýšení Vaší mzdy na základě změny v legislativě o minimální mzdě písemně informovat. Neučiní-li tak, jedná se o porušení jeho zákonných povinností. Vy však máte stále nárok na zvýšení Vaší mzdy na úroveň minimální.
• Když Vám zaměstnavatel nedoplácí nebo i po Vašem upozornění odmítá doplácet mzdu do její zákonem stanovené výše, dopouští se tím porušení zákonných povinností a hrozí mu sankce od inspekce práce, která může být uložena až do výše 2 000 000 Kč.
• Jestliže dojde k nedoplacení mzdy do její minimální výše, může se zaměstnanec svého nároku domáhat soudně. Vždy je však lepší pokusit se prvně o dohodu se zaměstnavatelem a soud volit až následně případě.
• Jestliže Vám zaměstnavatel nedoplatí doplatek do výše minimální mzdy, máte dokonce nárok na okamžité zrušení pracovní poměru z důvodu nevyplácení mzdy. Tento doplatek je totiž považován za součást mzdy. Doplatek mu musí být poskytnut do 15 dnů po uplynutí období splatnosti příslušné mzdy. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, má zaměstnanec nejen právo podat okamžitou výpověď, ale má nárok také na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající jeho výpovědní době.
• Doplatek do stanovené výše minimální mzdy lze brát stejně jako mzdu dlužnou. Pokud tedy byly zaměstnanci po delší dobu vypláceny nižší částky, než určuje zákon, může zaměstnanec doplatek do výše minimální mzdy požadovat i zpětně, maximálně však 3 roky zpětně od podání žaloby (stejně jako u dlužné mzdy). Příklad: Jestliže zaměstnankyně od roku 2010 dostává stále stejnou mzdu 8000 Kč a v květnu roku 2016 podá žalobu na zaměstnavatele z důvodu dlužné mzdy, má nárok na proplacení mzdy od května roku 2013. Výše doplatku by se počítala vždy podle výše minimální mzdy v daném roce. U zbylých let je dlužná mzda již promlčena.
• Shrnutí: Když Vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu ve výši minimální mzdy, můžete postupovat následovně. Vyzvěte zaměstnavatele (ideálně písemně) k zaplacení doplatku do výše minimální mzdy, pokud bude jeho postoj zamítavý, obraťte se na právníka. Jestliže Vám zaměstnavatel dluží doplatky za méně než tři roky, nemusíte nikam spěchat, máte čas se pokusit se zaměstnavatelem dohodnout mimosoudně. Pokud však Vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu v zákonem stanovené výši více než 3 roky, neotálejte s podáním žaloby. Na zaměstnavatele můžete samozřejmě vždy zavolat inspektorát práce, ten však sice může zaměstnavateli udělit pokutu, doplacení doplatku do minimální mzdy Vám ale nezajistí.
• Co u soudu budete potřebovat? U soudu budete potřebovat zejména materiály, které dokazují, že jste jako zaměstnanec nedostával výplatu ve výši minimální mzdy. Ideálně tedy: výplatní pásky, popřípadě výpisy z účtu, pokud by hodnoty na výplatních páskách nedopovídaly realitě. Dále ideálně pracovní smlouvu a případnou výpověď či jiné ukončení pracovního poměru, pokud Váš pracovní poměr se zaměstnavatelem již skončil.